Průvodce dotacemi pro malé a střední podniky z OP Podnikaní a inovace
Kdo jsou malé a střední podniky
Malé a střední podniky jsou definovány limity počtu zaměstnanců, obratu a aktiv. Střední podnik musí zaměstnávat méně než 250. Dále je limitován 43 mil. EUR aktiv a 50 mil. EUR obratu. Malý podnik by měl zaměstnávat do 50 zaměstnanců a mikropodnik méně než 10 zaměstnanců.
Při tomto posuzován se zohledňují také podniky, které jsou s posuzovaným podnikem propojeny majetkově (tj. posuzuje se obrat, aktiva a zaměstnanci ve skupině propojených nebo partnerských podniků).
Za malý nebo střední podnik rozhodně nemohou být považovány subjekty vlastněné státem (např. státní podniky), kraje, města (nad 5000 obyvatel) a podobné veřejné subjekty nebo subjekty ovládané veřejným sektorem.
V případě růstu uvedených veličin u podniku je pro posouzení statusu malého a středního podniku rozhodující, zda limity pro malého a středního podnikatele byly překonány trvale po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích let.
Postavení malých a středních podniků v ekonomice
Malé a střední podniky mají podstatný význam pro ekonomiku daného regionu. Podporují zaměstnanost, přidanou hodnotu a vzhledem ke své flexibilitě mohou do regionu přinášet nové know-how, inovace, využít nápadů a potenciálu vysokých škol, s nimiž dlouhodobě spolupracují na výzkumných projektech a jejich aplikaci a jejichž absolventi následně mohou najít v těchto podnicích uplatnění nebo mohou být jejich zakladateli a vlastníky.
Malé a střední podniky jsou významné svojí vazbou na daný region, protože na rozdíl od velkých zahraničních investorů se díky čistě ekonomickým důvodům obvykle náhle nerozhodují o uzavření lokální výroby a přemístění do jiného státu. Mohou mít tudíž pozitivní vliv při probíhajících strukturálních změnách.
Neméně významný pro stát je také příjem z daní od malých a středních podniků, protože u nich není obvyklé, že by různými účetními operacemi dosahovaly minimalizace daňového základu v daném státě a jeho přesunu do jiných zemí, kde je zdanění nižší nebo žádné.
Malé a střední podniky jsou ale charakteristické i limitovaným přístupem ke kapitálu (především bankovním úvěrům) a omezenými finančními rezervami či horším přístupem ke znalostem. To je činí zranitelnějším než velké podniky. Evropská komise i národní státy proto rozvinuly řadu podpůrných prostředků ke jejich rozvoji.
Z hlediska finančního mají v České republice klíčový význam operační programy (OP) spolufinancované ze strukturálních fondů. V ČR je nejvýznamnějším OP pro oblast podpory malých a středních podniků OP Podnikání a inovace (dříve OP Průmysl a podnikání), jehož Řídicím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Operační program Podnikání a inovace - formy podpory
Malé a střední podniky jsou v ČR z evropských fondů podporovány v největší míře ve formě dotací. Dotační programy představovaly Operačním programu Podnikání a inovace většinu vyhlášených programů, a to co do finančního objemu, to do počtu podpořených projektů. Žadatel podává žádost o poskytnutí dotace, která je poskytovatelem dotace posouzena a pokud jsou u žádosti (projektu) splněny podmínky daného dotačního programu a žádost také uspěje v konkurenci dalších žadatelů, je vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dotace je vyplácena zpětně na prokázané způsobilé výdaje (není tedy možné vyplácet dotace zálohově).
Dotační program stanoví okruh žadatelů a typy projektů, které lze podporovat a stanoví formu a výši podpory, kterou lze na projekt získat. Zveřejnění výzvy je signálem pro žadatele, že mohou začít připravovat projekty a podávat žádosti.
Aktuálně na tento rok je plánována jen výzva Potenciál III. prodloužená. Důvodem je aktuální finanční situace v OPPI, kdy téměř celá alokace již byla rozdělena mezi již vyhlášené výzvy. Závazky jsou již uzavřeny na přibližně 70 % dostupné alokace a významný počet projektů je v hodnotícím procesu a dosavadní průběh nasvědčuje tomu, že během první poloviny 2013 zřejmě bude uzavírání smluv ukončeno.
Kromě toho je využívána forma podpory úvěrů a záruk zprostředkovaná Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a.s. (ČMZRB. Zvýhodněné úvěry jsou poskytovány na základě posouzení rizikovosti, úvěrovatelnosti a naplnění podmínek úvěrového programu. V případě zvýhodněných záruk je postup obdobný. O poskytnutí úvěru nebo záruky rozhoduje ČMZRB.
Aktuálně se připravuje využití dalších forem podpory (např. na bázi rizikového kapitálu).
Dotace – hodnotící proces
Projektový cyklus pro žadatele začíná podáním Registrační žádosti, která obsahuje základní stručné informace o žadateli a projektu. K podávání žádostí slouží žadatelům aplikace eAccount, která je dostupná na internetové adrese: https://eaccount.czechinvest.org/WebForm/Uzivatel/Prihlaseni.aspx. EAccount umožňuje předávání dokumentů, především žádostí o poskytnutí dotace, žádostí o platbu a zpráv pro účely monitoringu a dále běžnou komunikaci e-mailovou formou s odpovědnou osobou na straně poskytovatele (tzv. projektovým manažerem Agentury). Pro práci s eAccountem je nutné, aby si žadatel vyřídil elektronický podpis a založil Masterúčet. K zařízení elektronického podpisu je nutný základní software. Pokyny pro žadatele lze nalézt na stránkách www.mpo.cz spolu s textem výzvy příslušného programu.Agentura CzechInvest na základě Registrační žádosti hodnotí přijatelnosti projektu a žadatele včetně finanční analýzy žadatele (rating).
Následuje podání Plné žádosti, která je již více rozpracována a obsahuje také detailní popis projektu ve formě tzv. Studie proveditelnosti. Tato žádost je podkladem pro další hodnocení – projekt posuzují projektoví manažeři Agentury, externí hodnotitelé (experti z praxe vybíraní dle oboru) a poté projednána na hodnotitelské komisi, která vydá k projektu buď doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Externí hodnotitelé jsou k projektu vybíráni náhodným výběrem (losem), stejně tak jsou vybíráni losem členové hodnotitelské komise, která je 7členná.
Řídicí orgán přijal mnoho opatření k zajištění transparentnosti a objektivnosti hodnotícího procesu. Zejména je utajena identita externího hodnotitele žadateli i pracovníkům, kteří se na hodnocení projektu přímo podílejí. Externí hodnotitel je vázán smluvními sankcemi, pokud by se dopustil nežádoucího úniku informací nebo jakékoli prokázané snaze ovlivnit hodnocení projektu. K mlčenlivosti a nepodjatosti jsou zavázáni i členové hodnotitelské komise, kteří o doporučení podpory hlasují většinově.
Proces hodnocení je zakončen (v případě pozitivního výsledku) vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Dotace – výběr dodavatelů
Protože dotace jsou vypláceny z veřejných zdrojů, a to jak národních, tak evropských, je nutné, aby byly při jejich využívány dodrženy základní zásady dobrého hospodáře – hospodárnost, účelnost a efektivnost (v anglické podobě (economy, efectiveness, efficiency – zkráceně 3E). Základním nástrojem pro dosažení těchto cílů je transparentní a nediskriminační výběr dodavatelů realizovaných dodávek, služeb a prací.
Základní procesní úprava pro správný postup při výběru dodavatele je v české legislativě upraven v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento je závazný pro malé a střední podniky jen v případě, že splňují definici dotovaného zadavatele (dotace vyšší než 50% způsobilých výdajů) nebo sektorového zadavatele (činnost ve vybraných síťových odvětvích např. energetice). Pro ostatní malé a střední podniky (pokud žádají o dotace v OPPI) jsou závazná u zakázek v hodnotě nad 500 tis. Kč bez DPH Pravidla pro výběr dodavatelů. Podle těchto Pravidel je základní princip transparentnosti naplněn zveřejněním oznámení o zahájení výběrového řízení v Obchodním věstníku (u větších zakázek na Centrální adrese a v TED), které je přístupné co nejširšímu okruhu potenciálních dodavatelů. Princip nediskriminace je uplatňován především nastavením kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií, která jsou na uchazeče o zakázku kladeny. Doporučeno je omezovat okruh potenciálních dodavatelů co nejméně, aby se…
