3.80 Podpora podnikání v ČR v podmínkách koronavirové nákazy
Ing. Pavel Večeřa
Vláda ČR zvažuje nebo průběžně realizuje více druhů opatření na podporu ekonomiky a podnikání poté, kdy byla celá ekonomika negativně zasažena opatřeními z důvodu regulace koronavirové nákazy.
Ekonomika je zasažena silně negativním jednorázovým poptávkovým šokem. Takový poptávkový šok si je třeba představit jako náraz velkého zvířete, který je třeba ustát tak, aby Vás nepovalil. Je třeba se pevně postavit, rozkročit a opřít o silný strom s hlubokými kořeny. Jednou pevnou nohou jsou Vaše rezervy na horší časy, které jste si vytvořili v časech prosperity. Tou druhou možností, kterou Vám může poskytnout stát, jako hlavní garant budoucnosti a podnikatelského prostředí. Pomoci může podpůrnými programy v podobě dotací, daňových úlev, zvýhodněných půjček a úvěrů.
Potřeby podnikatelů v době krize
Co nejvíce podnikatelé potřebují? Co by jim mohlo pomoci, aby se udrželi na trhu a významně to negativně neovlivnilo jejich finanční stabilitu, schopnost dále podnikat a hlavně došlo k udržení pracovních míst? Bezesporu peníze (ať ty které přímo dostanou od státu ve formě dotací, půjček, úvěrů nebo ty, které budou moci ušetřit, protože jim stát některé výdaje odloží nebo rovnou odpustí).
Net working capital (NWC)
Zlaté pravidlo financování říká, že své dlouhodobé závazky má podnik vztahovat ke svým dlouhodobým aktivům (např. Budovu pořizujeme na dlouhodobý úvěr - hypotéku) a stejně tak krátkodobá aktiva vztahujeme ke krátkodobým aktivům (typicky zásoby pořizujeme z provozního bankovního úvěru).
Nejvíce likvidní část krátkodobého majetku - peníze - tvoří čistý provozní kapitál, který lze rychle přesouvat mezi různými aktivy a zvyšovat tak efektivitu podniku. Tento net working capital je tedy jakousi krví firmy. Je třeba, aby jeho hodnota byla co nejvíce kladná. V opačném případě - nízkých či až záporných hodnot NWC, je aktivita firmy utlumena, neboť chybí peněžní prostředky jak na rozvoj, tak i na základní provoz.
V bilanci podniku je to část krátkodobých aktiv, které jsou kryty dlouhodobými pasivy. Ale šok na straně poptávky může v krátké době tento čistý provozní kapitál vynulovat nebo jej dokonce učinit negativním (firma by si musela rychle půjčit krátkodobé prostředky za nevýhodných podmínek, což ji žene do nejisté budoucnosti a v horším případě potenciálně do insolvence nebo exekuce).
Na udržení kladného čistého provozního kapitálu by se měla jakákoli pomoc státu zaměřit. Lze to učinit více způsoby (půjčkami s odloženou splatností, dotacemi na mzdy či jiné měsíčně se opakující výdaje, odpuštění nebo odložení odvodů do státního rozpočtu- daní, soc a zdravotního pojištění).
Bod zvratu
Analýza bodu zvratu hledá na základě matematických výpočtů bod dle jednotek produkce, kde se protnou tržby s celkovými náklady. Každá další jednotka produkce (výrobek, poskytnutá služba) díky přijaté tržbě již vede k tvorbě zisku, naopak jednotky produkce v opačném směru (nalevo směrem k nule) jsou ještě ztrátové.
Náklady firmy dělíme na fixní (placené bez ohledu na výši produkce - nájem, mzdy režijních pracovníků, teplo, energie v režijních budovách) a variabilní (materiál a mzdy výrobních dělníků na jednotku produkce). Nejprve jde tržba samozřejmě na krytí fixních nákladů, až poté na krytí variabilních nákladů.
V krizovém období, kdy poptávka a produkce musí být nuceně nižší, je třeba nalézt cestu, jak bod zvratu dostat na co nejnižší úroveň a hledáme tedy cestu k zisku i při nižší produkci nebo alespoň minimalizujeme ztráty.
Protože s variabilními náklady významně nehneme (pokud tedy nehodláme hromadně propouštět výrobní dělníky a rozprodávat nakoupený materiál, ale to už se rovná likvidaci firmy) – ty jsou dány situací na trhu práce (mzdy), trhu zboží (materiál), je třeba se zaměřit na náklady fixní.
Úsporami ve fixních nákladech se nám může výrazně posunout bod zvratu směrem dolů, tj. k zisku se můžeme dostat při výrazně nižší produkci (ať výrobků nebo služeb). Toho lze dosáhnout např. omezením počtu prodejních míst, omezením provozní/prodejní doby, zkrácením pracovní doby, zavedením prodeje prostřednictvím e-shopu, prodejem z okénka (omezíme prostory, kam vstupují zákazníci).
Nástroje podpory a jejich účinnost
Aktuálně vláda zvažuje (popř. některé z nich již byly projednány ve zrychleném legislativním procesu na vládě nebo v Poslanecké sněmovně) tyto nástroje:
1) úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky (pro velký zájem pozastaven příjem žádostí 20.3.2020)
2) úvěry komerčních bank zaručené ze strany ČMZRB s dotovanými úroky
3) kurzarbeit
4) 80% dotace na mzdy
5) odpuštění odvodů na sociální pojištění po dobu 6 měsíců
6) pozastavení povinnosti evidence tržeb (EET) na 3 měsíce
7) ošetřovné pro živnostníky, zaměstnance
1+2 bezesporu cílí na vylepšení čistého provozního kapitálu (potažmo cash-flow) firem. 3+4+5 snižují zátěž firmy ve fixních nákladech, popř. variabilních nákladech, pokud by šlo o výrobní dělníky nebo obsluhu zákazníků ve službách. EET představuje bezesporu fixní náklad.
1+2+5+6 nám připadají přijatelné a atraktivní i z hlediska administrativní zátěže a také zde máme široký okruh žadatelů, kteří mohou potenciálně tuto nabídku státu využít.
3+4 vnímáme jako potenciálně rizikové s ohledem na administrativní zátěž žadatelů při dokládání, ale i státu při kontrole tohoto opatření. Dokládání mezd představuje velký objem dokumentů (ať jsou v listinné nebo elektronické podobě - pracovní smlouvy, evidence pro potřeby zdravotního, sociální pojištění, platby daní, sociálních a zdravotního pojištění, evidence docházky, dovolené, nemocenské). V konkurenci s nabídkou úvěru se domnívám, že tento způsob podpory nebude atraktivní a žadatelé se budou bát rizika, že jeho vyřízení bude velmi zdlouhavé a komplikované.
5+6 je třeba vyzvednout, je to opatření, které dopadne na danou skupinu - živnostníci rovnocenně, a to bez jakékoli administrativní zátěže na straně žadatelů. Na straně státu nicméně zůstává nezbytný legislativní proces a zajištění evidenčních záznamů u ČSSZ u 5.
U 6 vnímáme jisté riziko v tom, že telefonní operátoři obvykle účtují měsíční paušál a smlouva je uzavřena na 2 roky, z jejich strany nemusí být vůle odpustit po…
