3.86 Obecní projekty na úsporu nákladů na veřejné osvětlení a dotační možnosti pro jejich financování
Ing. Pavel Večeřa
Veřejné osvětlení, jeho principy a funkce
„To světlo ve tmě svítí a temnota ho nepohltila” stojí v Evangeliu podle Jana. Světlo v noci může odlišovat civilizovaný prostor od prostoru divoké přírody. Hořící ohně odháněly a odstrašovaly smečky hladových vlků už v době kamenné. Jenže tato vymoženost není zdarma. V moderní společnosti veřejné osvětlení zajišťuje bezpečnost obyvatel, zlepšuje orientaci ve městech, je prevencí kriminality, neboť pachatel se spíše svého činu dopustí pod rouškou tmy, ať už se jedná o přepadení, vandalismus nebo poškozování cizího majetku.
Při použití bezpečnostních kamer je vhodné jejich umístění koordinovat i s umístěním zdrojů světla. Pokud máte na území obce přechody pro chodce nebo znáte místa, kde je zvýšený pohyb pěších, doporučujeme v takových místech volit svítidla, u nichž lze dosáhnout vyšší intenzity svícení. Je důležité, aby byl chodec spatřen řidičem včas.
Jistě většina z nás viděla satelitní fotografie zemského povrchu pořízené v noci. Jsou velmi působivé a jako velké „prskavky” na nich vynikají největší světové metropole. Každá obec vynakládá nemalé finanční náklady na zřízení a provoz systémů veřejného osvětlení.
Můžeme říci, že veřejné osvětlení je zařízením či funkcí obce, která je skutečně společná všem obcím, i těm nejmenším. Osvětlení se mohou lišit velikostí, rozsahem plochy, použitou technologií, jak se mohou lišit i různá města a obce mezi sebou, nicméně podstata systému veřejného osvětlení je v kostce zhruba stejná. Je tvořen zdrojem elektrické energie, zdroji světla a jejich vzájemným propojením.
V každé z těchto komponent lze nalézt potenciál pro úspory (účinnější zářivky, snížení odporu vodičů, účinnější zdroj energie, jeho přiblížení ke zdrojům světla, aby se snížily ztráty při přenosu).
Náklady na veřejné osvětlení představují beze sporu významnou položku rozpočtu, ať už jde o jakkoli velikou obec. Porovnáním provozních nákladů a investičních nákladů na úsporná opatření lze zjistit, zda se úsporná opatření vyplatí. Roční úspora v provozních nákladech získaná realizací úsporného opatření by měla být dostatečně významná, aby se v rozumném čase vrátila vložená investice. Návratnost investice musí být kratší než životnost nových svítidel, zdroje energie a rozvodů. Pokud investici pořizujete s cizích zapůjčených zdrojů (např. bankovní úvěr), je třeba vzít v potaz i úrokové náklady.
Příklady dobré praxe z minulosti i inspirace do budoucna
Z minulosti známe příklady mnoha měst a obcí v ČR, které přistoupily k projektům na racionalizaci veřejného osvětlení. Zde výběr toho nejzajímavějšího a shrnutí dosažených přínosů.
V roce 2011 město Otrokovice přistoupilo k výměně stovek svítidel zastaralého typu a dosáhlo úspory nákladů na elektřinu až 50%. Dalším přínosem bylo i zvýšení svítivosti, tedy větší viditelnost ve městě pro obyvatele v nočních hodinách. Další přínos spočíval v zavedení regulátorů osvětlení. Celkem 6 regulátorů na území města dokázal snižovat náklady na elektřinu v nočních hodinách o 30%. Regulace spočívá ve snížení světelného toku svítidel. Otrokovická radnice ze zkušenosti doporučovala zavádět tato opatření postupně v dílčích fázích a po vyhodnocení úspěšné realizace a spokojenosti obyvatel s provozem svítidel, přistoupit k další fázi projektu dle harmonogramu.
V roce 2009 spojili v Chrudimi výměnu svítidel za účinnější (místo 125wattových použity zářivky 70wattové) i s opravou poškozených krytů a stínítek lamp veřejného osvětlení. Výměnu provedli pracovníci Technických služeb, očekávaná úspora nákladů na elektřinu činila více než 40 %. Kromě úspor nákladů, zvýšení svítivosti lze tedy při projektu také zvyšovat estetický vzhled města.
Projekt na výměnu svítidel a rozvaděčů nyní realizuje město Frenštát pod Radhoštěm. V nedávných dnech byla dokončena první etapa. Náklady činí 4,23 mil. Kč. Z toho se podařilo získat dotaci více než 1,7 mil. Kč od Státního fondu životního prostředí. Je třeba uvést, že Frenštát pod Radhoštěm má výhodu v tom, že na území města zasahuje CHKO Beskydy.
Hlavní město Praha experimentuje s novým konceptem veřejného osvětlení. Ten úspory maximalizuje do té míry, že světlo se zapne v reakci na pohyb, speciálně má jít o pohyb lidský. První experiment proběhl letos v červnu v parku Jezerka (na pomezí městských částí Nusle a Pankrác), další plánuje pro park a zónu volného času Ladronka na Praze 6. Toto řešení zvažuje Praha využít v parcích a dalších oblastech, kde je minimální pohyb. Radnice ustoupila po diskusi od radikální varianty úplné tmy v případě absence pohybu v lokalitě, nyní zvažuje, že svítidlo bude v pohotovostním režimu svítit na 10 – 30 % běžné intenzity a teprve při detekci pohybu čidlem se rozsvítí naplno.
Protože náklady na veřejné osvětlení činí ročně v hlavním městě až 80 mil. Kč, slibuje si Praha od tohoto projektu významné úspory. Pokud se nebude po dobu 90 % času kolem stožáru nic dít, lze ušetřit až 90 % nákladů na svícení. Do budoucna pražská radnice také uvažuje o možnosti, že lampy veřejného osvětlení budou sloužit také jak nabíječky pro elektromobily, jejichž počet má ve městě vzrůst až na 100 tisíc. K tomu však bude nutné několikanásobně navýšit kapacitu kabelové sítě, příkon současných městských lamp je velmi nízký a nestačí ani na dobití notebooku. S realizací prvních takových sloupů s moderními lampami připravených na osazení nabíječkami se začíná nyní na Vinohradech. Celkově se má realizace projektu protáhnout až do roku 2026 a jeho náklady jsou odhadovány na 2 miliardy Kč.
V roce 2016 využilo Město Čáslav dotace z programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu na projekt snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení. Došlo k výměně více než dvou set svítidel za účinnější, 9 rozvaděčů a instalaci regulátorů napětí. Regulátory zajistily plynulou změnu intenzity svícení. Město se soustředilo na výměnu svítidel a rozvaděčů, aby byly minimalizovány výkopové práce a negativní dopad realizace projektu na obyvatele dotčených lokalit.
Město Zlín instalovalo v loňském roce LED svítidla doplněná solárními panely a lithiovými bateriemi na akumulaci energie v části Mladcová. Byl tak vytvořen ostrovní systém, energie získaná ze slunce v kombinaci s akumulací v lithiové baterii vytváří dostatečný zdroj energie pro osvětlení a není tedy nutné připojení na externí zdroj elektřiny. LED zářivky nahradily stávající zastaralé osvětlení v lokalitě. K instalaci LED svítidel město přistoupilo po testování této technologie v jiné části města a jejím pilotním provozu přímo v areálu městského podniku Technické služby Zlín. Investice ve výši 1,2 mil. Kč by se měla městu vrátit během očekávané životnosti.
Životnost svítidel je dle údajů od výrobce 60 000 hodin. Tento menší projekt v lokalitě bez elektrického připojení hodlá město využít pro ověření možností širšího využití nových technologií, které by bylo po získání pozitivní zkušenosti možné využít v širším měřítku v dalších částech města. Výhodou je také snadná instalace, která nevyžaduje projektovou dokumentaci, ani stavební povolení, postačí ohlášení této akce…
