Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, investoval v letech 2014–2020 přes 4,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) do modernizace a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS) v Česku.
Díky podpoře, která zahrnovala projekty hasičů, policie a zdravotní záchranné služby, se rozšířilo klíčové vybavení pro zásahy v krizových situací. Pořídila se např. těžká vyprošťovací technika, pásové rypadlo, terénní sanitní vozidla, výšková technika, dopravní automobily pro evakuaci a nouzové zásobování obyvatelstva. V programovém období 2021–2027 směřuje z IROP dalších více než 9,3 miliardy korun z EFRR na techniku a vybavení, aby složky IZS byly ještě lépe připraveny reagovat na současné i nové hrozby.
„S povodněmi, které zasáhly několik regionů České republiky, se znovu ukazuje, jak klíčové jsou funkční, moderní a dobře secvičené složky integrovaného záchranného systému. Díky podpoře z evropských fondů se daří dlouhodobě modernizovat techniku a vybavení hasičů, policie i zdravotnických záchranných služeb, což posiluje jejich schopnost zasáhnout tam, kde je to nejvíce potřeba a s technikou, které je pro to nejvhodnější,“ řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
V letech 2007–2013 investoval Integrovaný operační program (předchůdce IROPu) přes 7,3 miliardy korun do všech tří základních složek IZS. V tomto období byl například úspěšně realizován projekt „Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní“ s příspěvkem za více jak 1,1 miliardy korun. Mezi vybavením nechyběla celokovová a nafukovací plavidla, vysoce brodivé automobily a vyprošťovací vozidla. Součástí projektu byla také výstavba základny pro speciální jednotky HZS ČR a polygon pro testování požárních automobilů v podmínkách jízdy ve vodě. V IOP byl rovněž podpořen projekt "Letecká technika pro záchranné práce v IZS", jehož výstupem bylo pořízení speciálního leteckého vybavení včetně vrtulníku Policie ČR, který se využívá pro záchranu osob z míst postižených mimořádnými událostmi. Podpora se soustředila také na moderní technologie, jako je například financování Národního informačního systému integrovaného záchranného systému.
Následoval IROP, který investoval v letech 2014–2020 do složek IZS včetně jednotek sboru dobrovolných hasičů přes 4,5 miliardy korun. Podpora rozšířila klíčové vybavení pro efektivnější zásahy při krizových situacích. Těžká technika provádí zemní práce, ale také demolice nebo odstranění zbytků poškozených staveb a překážek na komunikacích. Terénní sanitní vozidla poskytnutí pomoc v obtížném terénu a výšková technika provádí záchranné práce ve výšce, ale také se využívá pro zajištění poškozených střech. Dopravní automobily slouží k evakuaci a nouzovému zásobování obyvatelstva.
Podpora pokračuje i v programovém období 2021–2027
S ohledem na neustále se vyvíjející hrozby, včetně klimatických změn, pokračuje podpora IZS také v programovém období 2021–2027, ve kterém IROP vyčlenil více než 9,3 miliardy korun. Tyto finanční prostředky jsou určeny mimo jiného na pořízení moderní techniky a vybavení pro Hasičský záchranný sbor, Policii ČR a zdravotnické záchranné služby krajů, aby byly schopné adekvátně reagovat na hrozby, jako jsou například povodně. IROP však nezapomíná ani na jednotky sboru dobrovolných hasičů, jejichž podpora je umožněna prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje. Cílem je zajistit robustní systém ochrany obyvatelstva, který zvládne nejen stávající, ale i budoucí výzvy.
Přeshraniční spolupráce
Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje IZS pouze z IROP, ale také z programů přeshraniční spolupráce. Hlavním cílem je zvýšit akceschopnost a kapacity složek IZS na obou stranách hranice, aby mohly lépe spolupracovat při krizových situacích. Projekty proto cílí nejen na pořízení techniky a vybavení pro zásahy, ale také na zlepšení přeshraniční komunikace, tvorbu společných metodických postupů, organizaci cvičení a výuku cizích jazyků. V programovém období 2014–2020 bylo pro IZS vyčleněno více než 807 milionů korun, v období 2021–2027 je na tuto oblast k dispozici přes 1,2 miliardy korun.
NahoruHarmonogram řešení povodňových škod
Harmonogram prací, se kterým ministr Stanjura seznámil účastníky jednání, je následovný:
- Příslušné resorty na začátku příštího týdne předloží Ministerstvu financí přehled zvažované podpory z jejich strany
- Ministerstvo financí tyto podklady od jednotlivých resortů do konce příštího týdne vyhodnotí.
- Do sedmi dnů od odvolání stavu nebezpečí v postižených regionech předloží kraje přibližné vyčíslení odhadu škod jak na obecním, tak i krajském a státním majetku. Za předpokladu, že byl stav nebezpečí v krajích vyhlášen okolo 13. září, by tedy mohla být tato data k dispozici zhruba 21. října.
- Ministři financí a pro místní rozvoj pak dle platné legislativy předloží Strategii obnovy území na jednání vlády, kterou následně vláda projedná, k čemuž by mohlo dojít na přelomu října a listopadu.
- Do 5. prosince 2024, tj. 12 týdnů od prvního dne povodňové situace, pak musí Ministerstvo financí v žádosti o pomoc z Fondu solidarity EU předložit součet veškerých škod.
Strategie obnovy území bude obsahovat jak vyčíslení veškerých povodňových škod, tak i souhrn všech možných nástrojů (dotačních programů jednotlivých ministerstev), které vláda využije k sanaci škod na veřejném majetku a infrastruktuře v postižených oblastech. Koordinační role MF spočívá mimo jiné v tom, že dotační programy budou na jednotlivých ministerstvech vypsány co nejvíce adresně a aby administrativa s podáním žádosti podání byla co nejjednodušší.
Další jednání této pracovní skupiny proběhne v příštím týdnu.
Základní informace k Fondu solidarity EU
- Žádost o příspěvek z Fondu solidarity EU (dále jen FSEU) předkládá každý stát samostatně, a to i v případě, že stejná katastrofa postihne více států. Žádost předkládá Ministerstvo financí.
- Termín pro předložení žádosti je 12 týdnů od de dne, kdy byly zaznamenány první škody nebo kroky vedoucí k zabránění škod (tj. v našem případě 13. 9. 2024) – předložení tedy nejpozději 5. 12. 2024.
- Pro rozhodnutí, zda bude žádost o pomoc z FSEU podána, je nutné co nejdříve získat co nejpřesnější informace o rozsahu celkových přímých škod ve všech postižených krajích.
- Podmínkou pro podání žádosti je, aby celkové vyčíslené přímé škody splňovaly stanovený finanční limit:
- V případě závažné přírodní katastrofy Pro ČR je aktuálně stanovený limit 39,631 mld. Kč.
- V případě menší, tzv. regionální přírodní katastrofy, musí celkové přímé škody přesáhnout 1,5 % regionálního HDP (na úrovni NUTS2). Např. limit pro MSK je 8 mld. Kč.
- V případě, že stát je postižen stejnou přírodní katastrofou jako sousední stát, který je způsobilý z důvodu závažné přírodní katastrofy, pro podání žádosti není stanoven konkrétní limit.
- Výše příspěvku z FSEU je 2,5 % vyčíslených přímých škod. Finanční…
