3.81 Proměna měst a obcí dotčených útlumem těžby uhlí
Ing. Pavel Večeřa
Úvod
Útlum těžby uhlí se v průběhu příštích dvaceti-třiceti let dotkne mnoha měst v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji.
Pro dotčená města to znamená již nyní začít plánovat, jak se tvář těchto měst změní. Kromě důležitého tématu rekultivace a zahlazení důsledku těžby v krajině, jistě dojde i k zásadním změnám v uspořádání, urbanismu a architektury takových měst. Stovky zaměstnanců denně vyrážely za prací ze sídlišť do dolů a souvisejících provozů.
Tyto linky autobusů, tramvají, trolejbusů budou postupně utlumovány a rušeny, naopak bude třeba rozšířit zóny obchodu a služeb v těchto, protože uvolněnou pracovní sílu bude třeba zaměstnat v jiných oborech než je těžba, především službách, to je sektor, který zřejmě jediný dál výrazně poroste.
Tomu odpovídá i vývoj v jiných zemích na západ od ČR, jak ukazuje obrázek. Ve vyspělých zemích západní Evropy, USA rostou z hlediska podílu na zaměstnanosti i HDP právě služby (terciární sektor), naopak zemědělství (primární sektor), průmysl, těžba (sekundární sektor) jsou postupně utlumovány.
Ale k poskytování služeb musí být město nějak tvarováno, vybaveno infrastrukturou, sítěmi, je třeba mít dostatečnou ploch zón ve městě, kde lze služby poskytovat, kam se lidé snadno a rychle dostanou, čili v centru a jeho přiléhajícím okolí. Na to je třeba myslet už nyní, neboť taková restrukturace města je během na dlouhou trať. Změna územních plánů je jen malý první krok, je třeba sehnat investory, pozemky, což si vždy vyžádá dlouhý čas na přípravu.
Pokud nezačnou města reagovat na tuto výzvu již nyní, po útlumu dolů je může překvapit výrazný ekonomický útlum, který mohou následovat výrazné negativní jevy a nejde jen o nezaměstnanost, ale také exekuce, zločinnost, závislost na drogách. Mnoho měst na západě zažilo tyto negativní zkušenosti především v 70. letech, kdy také nastávala vlna útlumu odvětví těžby a hutnictví, z těchto zkušeností se lze poučit a zvládnout takovou proměnu města úspěšně a pozitivně.
Proměna tváře města
Města vždy reagovala jako první na zásadní dějinné změny, změny v zaměstnanosti, ekonomice, výrobě či obchodu. Takto se proměňovaly přístavy ve Středozemním moři, s tím jak tam postupně sílil zámořský obchod. I na naše území ve středověku přicházeli kupci z německých zemí a usazovali se v místech tržišť a postupně kolem nich vystavěli své domy do podoby náměstí. Opět to bude obchod a služby, které budou v 21. století udávat trend a budou proměňovat podobu měst. Je třeba, aby se lidé cítili ve městě dobře, cítili jistotu a pohodlí, aby měli dost světla, nebyli obtěžováni hlukem a zápachem z dopravy či průmyslu.
Také návrat k přírodě je výrazný trend. V českých městech ubylo (pokud přímo nevymizely) zelené plochy a vodní plochy, které se tam postupně vracejí. Také se stále častěji setkáváme s trendem, kdy pracovní a volný čas již nejsou striktně odděleny, a to ani prostorově, ale naopak se stále více propojují.
Zmínit můžeme možnost home office, kdy může spojit pracoviště s domovem. Práce ve službách a obchodu vyžaduje kancelářské prostory, jejich zátěž na životní prostředí není taková jako u těžkého průmyslu, proto mohou ve městě ve větší míře vznikat smíšené zóny bydlení a služeb. To je oboustranně výhodné, zákazníci nemusejí dojíždět za službami daleko a místní mohou nalézt zaměstnání v blízkosti domova.
Dezindustrializace, postindusrtiální město
Takovou poslední zásadní vlnou změn je dezindustrializace, města přecházejí do postindustriální fáze svého vývoje. Hlavním projevem je uzavírání velkých průmyslových a těžebních závodů. Na jejich místě vyrůstají nové rezidenční, obchodní nebo kancelářské budovy.
S touto proměnou se setkávaly západní země Evropy a USA především od 70. let 20. století (např. Belgie, německé Porúří, jižní Wales). Tento těžký přerod je velmi obtížný především z důvodu negativních dopadů na zaměstnanost, nutná je také náprava škod na životním prostředí. Z těchto zahraničních zkušeností se můžeme aktivně a konstruktivně poučit a část z nich využít i pro předcházení nastalým problémů v českých, moravských a slezských městech a obcích.
Nová odvětví, nové služby, inovace
S touto proměnou přichází výrazná proměna ekonomické struktury města, tedy odvětví, která jsou ve městě zastoupena. Pracovní místa z utlumeného průmyslu a těžby přecházejí v dlouhodobém trendu do oblasti služeb, ať se jedná o služby komerční (obchod, finanční, poradenské služby, školení) nebo služby veřejného sektoru (školství, zdravotnictví, bezpečnost, sociální péče).
Změna životního stylu
Životní styl lidí se proměňuje a na to musí reagovat i město. Roste poptávka po zábavě a občerstvení v centru města. Tím ale také vznikají nové příležitosti pro malé místní firmy. Šikovní lidé, kteří mají odvahu vzít svůj osud do vlastních rukou, mohou opouštět zaměstnání a vrhnout se do podnikání. Tato zóna postupně přerůstá základní historické centrum (náměstí) a rozšiřuje se podél hlavních komunikací ve městě.
Potřeba změn v dopravě
S tím, jak se mění zásadně struktura zaměstnanosti měst dotčených útlumem těžby a průmyslu, dochází nutně i k přeuspořádání dopravy ve městě. Obvyklým řešením v minulosti bylo, že hlavní linky MHD odjížděly ze sídliště na okraji města, aby dovezly v ranních hodinách pracovní sílu do dolů a okolních průmyslových závodů.
Tyto linky budou postupně s útlumem těžby omezovány, některé až do jejich zrušení. Část průmyslu zřejmě zůstane zachována, jen oblast těžkého průmyslu bude stále více nahrazena spotřebním průmyslem a velké firmy stále více malými a středními podniky, často s inovativním potenciálem.
Centrum a hlavní dopravní tepny města
Hlavní dopravní i ekonomickou tepnou města již nebude spojení mezi obytnou zónou (sídlišti) a důlní oblastí, ale vzroste význam spojení obytné oblasti a obchodního centra (v širším pojetí). Kromě historického centra s náměstím a popř. vlakovým nebo autobusovým nádražím vzniknou podél hlavních komunikací ve směru od centra další vedlejší jádra, kde se bude soustřeďovat zaměstnanost ve službách (velké kancelářské budovy, obchodní centrum), ale kam budou také mířit zákazníci za službami a obchodem.
Tento vývoj se výrazně promítne i do vývoje cen nemovitostí a nájmů ve městě. Město se bude dále štěpit na další zóny dle charakteru služeb a právě výše cen nemovitostí.
Okolní krajina
Bude nutné se také zabývat plánem na obnovu okolní krajiny. Kromě prvotní fáze zabezpečení uzavřených důlních jam a těžebních prostor před riziky, bude nutné připravit na úrovni města a obce plán dalšího rozvoje. Krajinu bude třeba vrátit zpět přírodě nebo přirozeným lidským činnostem. Vyvýšené plochy s obtížným terénem bude možné proměnit opětovně v les, plochy snížené lze napustit vodou, u níž lze uvažovat o rekreačním využití nebo zbudování vodní elektrárny.
To vše může město/obec s předstihem připravit ve formě územní studie a nechat schválit zastupitelstvem v podobě územního plánu. Důležité je předem určit příslušné zóny rekreace, zemědělství, lesního hospodářství, vodních ploch pro rekreaci, rozvržení průmyslových zón, které mají být zachovány a které budou přeměněny na více obchodní činnost nebo služby.
Dopady na venkovské…
