JUDr. Jan Horecký, Ph.D., JUDr. Vladimíra Knoblochová
Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele vykonává práci, přísluší kromě pravidelných dob odpočinku mezi směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu i další úsek volna, ve kterém by mělo dojít k rekonvalescenci jak psychické, tak tělesné kondice zaměstnance. Zákoník práce označuje zmíněné období jako dovolenou.
NahoruDruhy dovolené
Zaměstnanci může u zaměstnavatele vzniknout nárok na dovolenou, a to ve dvou podobách. Zákoník práce rozlišuje dovolenou:
Nárok zaměstnance na dovolenou nevzniká automaticky při podpisu pracovní smlouvy jen z toho titulu, že se člověk stává zaměstnancem, ale až při splnění specifických podmínek, a to pro každý z uvedených typů dovolené zvlášť.
NahoruKomu (jakým zaměstnancům) nárok na dovolenou vzniká
Nárok na dovolenou obligatorně (povinně a ze zákona) vzniká jen zaměstnancům, kteří pro zaměstnavatele pracují v pracovním poměru, tj. na základě pracovní smlouvy (popř. jmenování). Zaměstnancům, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti), nárok na dovolenou v žádné z jejích podob ze zákona nevzniká. S uvedenými zaměstnanci může být nárok na dovolenou smluvně založen, např. v pracovní smlouvě či jakékoliv jiné dohodě, v kolektivní smlouvě, anebo může být přiznán zaměstnavatelem vnitřním předpisem.
NahoruDovolená za kalendářní rok a její poměrná část
Nejčastější typ dovolené, se kterým se lze setkat, je dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část. V dřívější terminologii se tento typ dovolené nazýval dovolená na zotavenou. V dnešní době však již pojem dovolená na zotavenou v právním řádu nenajdeme.
NahoruPodmínky vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Nepřetržité trvání pracovního poměru jako základní podmínka vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok se fakticky posuzuje zpětně. Pokud nebude zaměstnanec u zaměstnavatele v pracovním poměru nepřetržitě po celý kalendářní rok, tj. nastoupí např. v půlce dubna, bude mu náležet pouze poměrná část dovolené za kalendářní rok. Poměrná část dovolené za kalendářní rok náleží zaměstnanci, který konal u zaměstnavatele v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období. Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Délka dovolené se stanoví podle následujícího vzorce: "stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba x výměra dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo".
Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, odpracoval v rámci 52 týdnů v kalendářním roce v rámci rozvržené týdenní pracovní doby do směn celkem 2 089 hodin (tedy 52násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby). Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Přísluší mu tedy dovolená za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 x 5 = 200). K odpracovaným 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlíží. Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně, a odpracoval celkem 1 566 hodin (tedy 52násobek jeho kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 x 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.
Jestliže zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práce alespoň po dobu čtyř týdnů v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu poměrná část dovolené.
Poměrná část dovolené se vypočte následovně: (počet celých odpracovaných stanovených nebo sjednaných kratších týdenních pracovních dob / 52 x stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba) x výměra dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Nárok na dovolenou se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a do konce roku odpracoval 529 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka poměrné části dovolené u tohoto zaměstnance, který za trvání pracovního poměru do konce kalendářního roku odpracoval 13 celých násobků své stanovené týdenní pracovní doby, činí 13/52 ze 40 hodin týdně krát 5 týdnů (tj. 40 : 52 = 0,769 x 13 = 9,99 x 5 = 49,99; po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru tedy 50 hodin). K 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne. Obdobný postup bude uplatněn v případě, že by tentýž zaměstnanec u výše uvedeného zaměstnavatele pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin, a odpracoval tak v době od 1. 10. do 31. 12. 2021 396 hodin. V takovém případě by délka poměrné části dovolené činila po zaokrouhlení na hodiny nahoru 38 hodin (tj. 30 : 52 = 0,576 x 13 = 7,499 x 5 = 37,499; po zaokrouhlení 38 hodin). K 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlédne.
Zákoník práce dále zohledňuje situace, kdy zaměstnanec (především v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby) v rámci vyrovnávacího období, které může přecházet z jednoho do dalšího kalendářního roku, odpracuje z důvodu rozvržení stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby do směn v jednom z těchto kalendářních roků více než 52 násobků stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. V takovém případě platí, že pokud zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.
Zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodin do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů, které začíná 1. 10. 2021 a přechází tak do roku 2022, odpracoval v roce 2021 celkem 2 028 hodin (tj. 54násobek jeho týdenní pracovní doby – 2 025 hodin), neboť ve zbývající části vyrovnávacího období od 1. 1. 2022 mu bude rozvrženo méně směn za účelem vyrovnání průměrné délky jeho stanovené týdenní pracovní doby za celé toto období. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka dovolené zaměstnance v roce 2021 bude v tomto případě činit 195 hodin (tj. 37,5 : 52 = 0,721 x 54 = 38,94 x 5 = 57 194,71; po zaokrouhlení na hodiny nahoru 195 hodin). K 3 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.
NahoruCo se pro účely dovolené považuje za výkon práce
Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná v témže kalendářním roce z níže uvedených důvodů, ale jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby:
a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,
c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2 ZP.
Za výkon práce se pro účely dovolené přitom považuje doba uvedených překážek v práci pouze tehdy, pokud zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
NahoruPoskytování dovolené a jiný zaměstnavatel, popř. dlouhodobé uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce
Dovolenou…
