3.90 Výsadba stromů – dotační možnosti
Ing. Pavel Večeřa
Potřeba výsadby stromů
Z důvodu kůrovcové kalamity přišly mnohé obce o významnou část lesních porostů ve svém vlastnictví. Vedení mnoha obcí si uvědomuje dopady klimatických změn na vnitřní prostor v jejich městech a obcích. Ekonomické podmínky v zemědělství vedou k tomu, že v podhorských oblastech jsou opouštěny dříve užívané louky a pastviny. Uvnitř obce Vám zůstaly plochy, např. po demolici průmyslových podniků, opuštěné armádou, pozemky podél řek či silnic, které je vhodné nechat osázet stromy, protože jiné využití není možné nebo ekonomické.
To vše jsou důvody, které obce vedou k úvaze o výsadbě stromů na uvedených územích, aby tato území nebyla zcela ponechána živelnému vývoji, i když v některých případech je možná vhodnější ponechat přírodě volný prostor, zvláště pokud jde o plochy velmi rozsáhlé nebo v těžko přístupném terénu.
Funkce a přínosy stromů, lesů, parků
Lesy v širším okolí obce celkově zlepšují mikroklima, zajišťují regulaci vlhkosti, hluku, větrných proudů. Od pradávna první lidská sídla zakládali lidé pod lesem či za lesem, protože tak byli chráněni před povětrnostními vlivy a měli zajištěn přísun dřeva na otop v dosažitelné vzdálenosti.
Tradice výsadby stromů a vytváření stromořadí a parků ve vnitřním prostoru měst má tradici od nejstarších městských civilizací. Lidé v horku vyhledávají stín a klidné místo pro odpočinek, stromy uvnitř rozpáleného města nebo obce vydlážděného nebo pokrytého betonem či asfaltem mohou výrazně snížit dopady extrémních teplot v létě. V kombinaci se zelenými travnatými plochami mohou zajišťovat zadržení vody, která jinak pouze bez užitku zahlcuje kanalizaci.
Lesy na svazích kolem obce mají také protierozní funkci, brání odnášení vrchních vrstev půdy a snižují riziko povodní. Celkově jsou výrazným stabilizačním prvkem v krajině, pokud jde o její biodiverzitu, estetickou a rekreační funkci, funkci regulaci klimatu. V lesích nalézá své útočiště mnoho druhů zvířat i rostlin. Podstatné je při nové výsadbě volit druhy stromů, které co nejvíce odpovídají přirozeným podmínkám na lokalitě.
Trendem je ustupovat od monokultur se smrkem a borovicí a navracet se k vyššímu podílu listnáčů. Druhová pestrost stromů zajišťuje vyšší odolnost proti kalamitám způsobeným ať povětrnostními vlivy (vichřice) nebo škůdci (kůrovec, okus srnčí zvěří). Stále více se také experimentuje s lesy, v nichž jsou stromy s různou věkovou skladbou, aby doplňování nové výsadby i kácení starých stromů bylo kontinuální a na ploše vždy průběžně nějaké stromy rostly a nedocházelo k rozsáhlým plochám holin po vykácení, které jsou náchylné k erozi zvláště na svazích.
Technické a organizační záležitosti
Sazenice stromků lze běžně pořídit u zahradnických nebo lesnických firem. Předtím je zásadní rozhodnout se o druhové skladbě a množství sázených stromů. Protože sázení je poměrně náročná činnost na potřebu lidských zdrojů, je třeba ji zajistit dopředu organizačně. Při dostatečné propagaci určitě seženete i mnoho dobrovolníků z řad místních občanů, kterým není stav okolní krajiny nebo vnitřní podoby obce lhostejný.
Výrazně Vám může pomoci i aktivní zapojení neziskových organizací, které mají ochranu životního prostředí, popř. myslivost jako svůj hlavní cíl. Tyto organizace jistě rády pomohou s propagací i organizací jak mezi svými členy, tak mezi dalšími občany.
Větší města mohou využít služeb vlastních podniků v oblasti komunální správy nebo podniků přímo určených pro správu městských lesů. Lze samozřejmě také vypsat veřejnou zakázku, která bude obsahovat jak dodání sazenic, tak i zajištění výsadby externí firmě. To je však varianta významně nákladnější než při využití dobrovolníků, jejichž zapojení poskytne obce zpětnou vazbu, jak lidem záleží na jejich vlastním prostředí k životu a zapojeným dobrovolníkům umožní sebeidentifikaci s obcí, sociální kontakty i seberealizaci.
Už před realizací projektu výsadby je třeba uvažovat desítky (ne-li stovky) let dopředu. Každý strom se samozřejmě vyvíjí a hlavně roste. Jinak bude místo vypadat s malými sazenicemi, jinak se vzrostlými stromy ve stáří 10-20 let, jinak za 100 nebo 200 let, když už tady ani nebudeme. Lépe je vyhnout se pozemkům, kde obec plánuje v blízké budoucnosti výstavbu nebo jiné stavební aktivity.
Pokud hodláte osázet větší plochu, která bude tvořit funkční celek – park, stromořadí, pak bude vhodné využít služeb zahradního architekta, ať ve formě konzultací anebo mu přímo necháte zpracovat studii nebo projekt. Architekt na základě zkušeností Vám může navrhnout vhodnou druhovou skladbu a pestrost, rozložení stromů, pokud jde o jejich vzdálenost a uspořádání do řad, aby dosažený efekt byl i po letech, kdy stromy vyrostou, kvalitní.
Zásadní je mít předem vyřešena práva k pozemku. Nejlépe je využít pozemek v obecním vlastnictví. Pozemky v cizím vlastnictví je třeba při výsadbě řešit prostřednictvím nájemních smluv, smluv o výpůjčce nebo zápisem věcného břemene do katastru nemovitostí.
Dotační možnosti
Na výsadbu stromu lze získat dotaci z národního programu Program péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. Bližší informace Vám poskytnout místní organizace Agentury pro ochranu krajiny.
Podprogram B je určen na zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí a zaměřuje se na realizaci opatření ve volné krajině. Podporuje se např. obnova a tvorba krajinných prvků. Příjemcem podpory může být fyzická i právnická osoba nebo organizační složka státu. Žádosti jsou přijímány na základě vyhlášené výzvy. Program poskytuje neinvestiční prostředky do výše 100 % vynaložených nákladů v roce podání žádosti.
Podprogram B se dále člení na “Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí“ (PPK B - volná krajina), v rámci Programu péče o krajinu (PPK), podporuje…
