Poznávání tisícovek Čech, Moravy a Slezska

Poznávání tisícovek Čech, Moravy a Slezska

Nadregionální produkt cestovního ruchu - „Poznávání tisícovek Čech, Moravy a Slezska“.

Úvod

Projekt, který vám chceme představit, je typickým příkladem toho, že rozvoj cestovního ruchu nemusí být vždy spojen pouze s výstavbou velkých sportovně rekreačních center, výstavbou cyklostezek či rozsáhlých lyžařských areálů. Mnohdy se nám turistický produkt přímo nabízí před očima a my, protože umíme myslet jen „o cihlách a asfaltu“, jej nevnímáme a jdeme dál bez povšimnutí.

Na začátku originálního nápadu stála v první polovině 90. let návštěva Skotska a seznámení se s již více jak 100 let existujícím projektem „Munros“. Jeho jméno se odvozuje od Sira Hugh Munro, který jako geodet a velký milovník hor vydal v roce 1891 publikaci, která se v českém překladu jmenuje „Seznam skotských hor vyšších než tři tisíce stop“. Těžko tvrdit, že cílem jeho práce byl rozvoj turistiky. Skutečností však je, že od okamžiku svého vydání inspirovala mnohé ke zdolání popisovaných vrcholů a založila tak tradici, která se postupně rozvíjela v dokonalý turistický produkt. Dnes, po více než sto letech, se desetitisíce milovníků pěší turistiky vydávají do drsných, ale krásných skotských hor ve snaze zdolávat Munros - ti zdatnější s cílem postupně během let vystoupit na všechny nejvyšší vrcholy Skotska a ti ostatní s touhou dokázat své schopnosti alespoň příležitostně.

A přesně tento motiv zaujal skupinu mladých nadšenců, kteří v roce 1995 začali spřádat plány na spojení českých, moravských a slezských vrcholů měřících více než 1000 metrů do jednoho produktu, který by vedl vyznavače pěší turistiky k postupnému zdolávání jednotlivých vrcholů.

Výchozí situace

Na začátku uskutečňování zajímavé myšlenky stálo založení právnické osoby, kterou se možná nečekaně nestalo občanské sdružení, ale společnost s ručením omezeným. Organizace „Tisícovky s.r.o.“ nicméně vytvořila základy dalšího rozvoje produktu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Díky aktivitě této organizace vznikla kniha popisující všechny tisícové vrcholy České republiky a později i mapa, která přináší další důležité a praktické informace. Tyto činy znamenaly nejen základní popularizaci celého produktu, ale rovněž i získání několika významných partnerů, znamenající mimo jiné i přístup do celostátních médií. Jako příklad lze uvést především rozhlasový seriál, který byl vysílán Radiožurnálem v průběhu roku 2003 a 2004. Výsledkem úspěšné činnosti bylo i získání morální záštity od prezidenta České republiky V. Klause.

Současně s rozšiřujícími se aktivitami zvyšoval se postupně i počet příznivců. Výsledkem bylo začátkem roku 2003 založení Klubu tisícovkářů Čech, Moravy a Slezska, který sdružoval členy z nejrůznějších regionů České republiky.

Nárůst členské základny však pokračoval a současně s tím se rozvíjely i aktivity Klubu. Současně se však začalo narážet na nedostatek finančních prostředků pro další rozvoj činnosti a tedy i produktu Tisícovky. Tato skutečnost přivedla zakládající členy na myšlenku vytvořit z původně neformálního zájmového sdružení právnický subjekt, občanské sdružení, a začít se ucházet o podporu ze Společného regionálního operačního programu. Vzhledem k povaze činnosti Klubu i plánovaným aktivitám bylo zřejmé, že budoucí projekt bude podán do podopatření 4.1.1. Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu.

S touto základní úvahou se začal výbor Klubu zabývat v únoru 2004. V té době bylo již známo, jaké aktivity budou podporovány, v jaké výši a kdo budou moci být příjemci podpory. Nebyly však dosud určeny přesné podmínky pro zpracování projektu, jeho příloh a ani pravidla pro hodnocení předložených projektů. Přesto se však členové Klubu rozhodli začít s přípravou projektu.

Příprava projektu

Příprava projektu v této fázi znamenala především vyřešit některé otázky, které byly z hlediska organizace všech přípravných prací zásadní. Mezi nejdůležitějšími z nich byly následující.

Kdo bude projekt připravovat?

Členové výboru Klubu se dohodli, že část přípravných prací udělají sami a část zadají jako zakázku někomu, kdo má se zpracováváním projektů zkušenosti. Částí, která měla být zadána, byla studie proveditelnosti. Otázkou zůstávalo, komu zpracování zadat. Klub měl totiž dva protichůdné požadavky. Vysokou kvalitu a nízkou cenu. Nakonec se problém vyřešil tím, že se našlo jedno občanské sdružení, které mělo ve svém středu odborníky se zkušenostmi z přípravy projektů do předstrukturálních fondů. Nabídka na spolupráci s tímto sdružením byla natolik zajímavá, že by se těžko hledalo něco výhodnějšího.

Jak bude financována příprava?

Cena byla dohodnuta tak, že pouze 4 % z celkové ceny bylo požadováno po zpracování studie a celých 96 % přicházelo na řadu v tom okamžiku, kdy byl projekt vybrán k podpoře. To byla významná pojistka pro Klub a členům výboru to umožnilo vložit finanční prostředky do té části přípravy, kterou zajišťovali oni. Jednalo se především o jednání s partnery, o přípravu povinných příloh a dalších podpůrných materiálů, které byly k projektu přiloženy jako přílohy nepovinné.

Do přípravy projektu bylo celkově vloženo mnoho hodin dobrovolné práce, a tak vlastní náklady v této přípravné fázi mohly být hrazeny z členských příspěvků Klubu.

Jak bude časově náročná příprava projektu?

Na začátku příprav se počítalo s tím, že k dispozici budou nejméně tři měsíce. Nakonec se ukázalo, že to byl podceněný odhad. Uzávěrka k podávání projektů byla později stanovena na 31. 7. 2004, což na začátku přípravných prací dávalo plných 5 měsíců.

Jaký postup prací zvolit?

Poslední otázkou byl harmonogram příprav. Všechno má svůj čas a rovněž kroky v přípravě projektu by měly být konány postupně a s určitou návazností.

První krokem tedy bylo sepsat všechny cíle a činnosti, které by měly být v rámci projektu řešeny. Šlo v podstatě o 5stránkový popis projektu, ke kterému se přidalo několik fotografií, a tak vznikl materiál, který mohl být použit pro jednání s potencionálními partnery. Tento prezentační materiál byl použit i pro představení projektu v rámci konzultace na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Při této konzultaci byly získány důležité informace, které v mnohém pozitivně ovlivnily další práce.

Druhým zásadním krokem bylo zajištění financování vlastní realizace projektu. Náklady projektu byly předběžně kalkulovány na částku kolem devíti milionů korun, a protože bylo vyžadováno předfinancování alespoň první etapy, byla realizace projektu rozdělena do třech etap, s tím, že první se bude pohybovat někde kolem dvou miliónů. Již to bylo méně, ale stále příliš na to, aby to mohl financovat Klub ze svých vlastních zdrojů. Byly osloveny některé bankovní domy a nakonec se ukázalo, že cesta k úvěru bude sice trnitá, ale přece jen reálná.

Vyřešení otázky financování bylo tím posledním pokynem ke spuštění ostrých přípravných prací, na jejichž konci měl být kvalitní, realizovatelný a udržitelný projekt, řešící další rozvoj zajímavého turistického produktu. Jádrem těchto prací se stala studie proveditelnosti.

Studie proveditelnosti

Studie byla zpracována dle doporučené metodické příručky. Zpracovatelé si ale uvědomovali, že předkládaný projekt byl neinvestičního charakteru, a proto bylo v některých kapitolách velmi obtížné vyhovět nárokům kladených na základní studii proveditelnosti. Ta je, jak uvádí metodická příručka, zaměřena na posouzení realizovatelnosti investičních projektů.

Přesto se zpracovatelé snažili držet dané osnovy pro studii proveditelnosti. O tom, že to bylo správné rozhodnutí, svědčil nakonec výsledek bodování, kdy v kritériu, které bylo určené pro hodnocení kvality zpracování, získala studie plný počet bodů.

Studie proveditelnosti je především podrobným popisem projektu a tedy základním zdrojem informací pro hodnotitele, kteří projekty vybírají. Pro lepší představu o projektu je tedy možné do ní nahlédnout a některé aspekty projektu přiblížit.

Studie proveditelnosti měla za cíl zhodnotit projekt z těchto hledisek:

- do jaké míry projekt odpovídá potřebám trhu,

- do jaké míry je projekt v souladu s potřebami formulovanými v národních koncepčních materiálech,

- do jaké míry má projekt zajištěn kvalitní management,

- jak kvalitní je technické řešení projektu a jak jsou eliminovány rizika spojené s tímto řešením,

- do jaké míry projekt ovlivní životní prostředí,

- nakolik je projekt dlouhodobě finančně udržitelný,

- jaká jsou rizika projektu a nakolik jsou tato rizika eliminovatelná,

- do jaké míry je reálný navržený harmonogram projektu.

Vstupní analýza

Pro důkladné naplánování projektu a obhajobu jeho smysluplnosti bylo nutné vypracovat vstupní analýzu potřeb. Ta byla zpracována na základě těchto dílčích kroků:

- Analýza výsledků předchozích aktivit a projektů Klubu.

- Analýza současné nabídky produktů cestovního ruchu, které se zaměřením přibližují projektu „tisícovek“.

- Analýza současných trendů v cestovním ruchu.

- Analýza potenciálu cestovního ruchu v České republice, která byla zpracována Ústavem územního rozvoje Brno v roce 2002.

Z výsledků těchto dílčích částí byla sestavena SWOT analýza, která se stala východiskem pro formulování cílů projektu a pro sestavení jednotlivých aktivit.

Silné stránky

- existence významného přírodního potenciálu (tisícových vrcholů),

- rozprostření těchto vrcholů téměř na celém území ČR,

- velmi dobré značení pěších tras systémem KČT,

- relativní bezpečnost pěší turistiky v porovnání s jinými aktivitami,

- dlouhá tradice pěší turistiky,

- získané zkušenosti realizačního týmu z předchozího rozvoje projektu,

- existence silných a významných partnerů projektu,

- snadná finanční dostupnost pěší turistiky jako aktivity cestovního ruchu.

Slabé stránky

- odklon veřejnosti od pěší turistiky k cykloturistice díky bohatší nabídce produktů,

- neexistence komplexního produktu cest. ruchu zaměřeného na pěší turistiku,

- nedostatečná infrastruktura v některých lokalitách umístění projektu (stravování, ubytování, informační servis,

- dobrovolnictví realizačního týmu, které nedovolí se projektu věnovat na 100 %,

- nezkušenost místních samospráv s vytvářením komplexních turistických produktů,

- výrazné rozdíly v kvalitě informačních služeb poskytovaných turistickými a informačními centry.

Příležitosti

- rostoucí zájem veřejnosti o aktivity Klubu tisícovkařů a rostoucí členská základna,

- rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a ostatních regionů a obcí s příslušnými zahraničními partnery v cestovním ruchu,

- existence programů na podporu vytváření ucelených produktů cestovního ruchu,

- psychologický a sociologicky aspekt, který motivuje lidí o sdružování do zájmových organizací, v rámci kterých se věnují společným zájmům a sdílí společné zážitky,

- adaptabilita projektu „tisícovek“, která umožní volit i jiné turistické aktivity (cykloturistika, turistika na lyžích),

- široký okruh potencionálních cílových skupin (senioři, rodiny s dětmi, školní mládež).

Ohrožení

- dlouhodobá neudržitelnost práce realizačního týmu na dobrovolnické bázi,

- přílišná koncentrace cestovního ruchu do několika málo destinací,

- nelepšící se slabá dopravní dostupnost některých lokalit s přírodním potenciálem,

- ztráta konkurenceschopnosti, nezlepší-li se výrazně kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu, včetně doprovodné infrastruktury a způsob podávání informací,

- podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení cestovního ruchu, zájmových profesních sdružení cestovního ruchu a nevládních neziskových organizací, které se věnují cestovnímu ruchu,

- podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a tvorbu nových pracovních příležitostí v regionech.

Cíle projektu

Projekt využívá existenci 392 hlavních a 170 vedlejších horských vrcholů s nadmořskou výškou více než 1000 metrů. Záměrem projektu je tedy vytvoření uceleného produktu nadregionálního cestovního ruchu, který by měl diverzifikovat a oživit zájem veřejnosti o pěší turistiku realizovanou v rámci celé České republiky. Produkt je zde chápán jako soubor konkrétních turistických cílů a aktivit pro předem stanovené cílové skupiny, doplněný o podpůrnou informační infrastrukturu, společný marketing a management.

Dosažení tohoto základního cíle předpokládá naplnění několika specifických cílů, které byly formulovány takto:

- oživit zájem domácích i zahraničních turistů o pěší turistiku, jako tradičního způsobu turistiky, napomáhat při výchově k ochraně životního prostředí;

- pomocí jednoho produktu propojit turisticky exponované regiony s regiony, které jsou zatím stranou zájmu návštěvníků, a tím tak přispět ke zvýšení jejich ekonomické a sociální stability;

- prostřednictvím projektu rozvíjet funkční partnerství mezi místní a regionální samosprávou, státní správou, podnikatelskými subjekty a nevládními neziskovými organizacemi;

- vybudovat image České republiky jako „ideálního prostředí pro pěší turistiku“;

- stabilizovat Klub tisícovkářů jako organizaci, která bude řídit projekt v realizační i „provozní“ fázi;

- vytvořit personální i ekonomické podmínky pro rozvoj tohoto produktu i na tisícimetrové vrcholy, které se nacházejí na druhé straně hranic s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Německem. Tím se tento produkt stane jedním z prostředků bourání pomyslných hranic ve sjednocené části Evropy.

Cílové skupiny

Mezi základní cílové skupiny projektu patří:

- Tradiční vyznavači pěší turistiky

Jedná se o skupinu, pro kterou je pěší turistika převažující turistickou aktivitou. Jde většinou o členy KČT. Nepředpokládá se, že by se u této cílové skupiny zvýšila četnost pěších túr. Ta zůstane stejná. Předpokládá se však, že tato skupina objeví nové turistické cíle a že najde novou motivaci pro své aktivity.

- Senioři

Senioři, kterým zdravotní stav dovoluje pohybové aktivity, jsou ideální cílovou skupinou. Jejich potřebou je udržovat se ve fyzické kondici pomocí bezpečných aktivit, které mohou být náročné na čas. Tím oni disponují. Současně je jejich potřebou provozovat finančně nenáročné aktivity. Pěší turistika všechny tyto podmínky splňuje. Cílené zdolávání vrcholů po celé České republice dává ideální motivaci k trávení volného času, které není navíc vázáno na letní sezónu, kdy jsou mnohdy klimatické podmínky nevhodné pro starší občany. Ideálním obdobím je proto jaro a podzim.

- Rodiny s dětmi

Tato skupina se v současné době převážně věnuje cykloturistice. Předchozí turistické akce Klubu tisícovkářů však ukázaly, že dobře naplánované akce a vhodně vybraný terén může být pro tuto skupinu velmi zajímavý.

Potřebou pro tuto skupinu je nalézt takové turistické aktivity, které budou bezpečné, které budou moci absolvovat se svými dětmi a které povedou k poznání zajímavých míst České republiky. Současně velmi silnou motivací může být seznámení se s rodinami podobného zaměření a vytvoření tak nových přátelských vztahů.

- Školní mládež

Jde o organizovanou školní mládež, která bude využívat produkt v rámci školních exkurzí a výletů. Potřebou této skupiny je najít vhodné aktivity pro doplnění teoretické školní výuky, nejlépe takové, při kterých se dostanou do míst, o kterých se učí. Pěší turistika není pro jednotlivé členy této skupiny příliš atraktivní, ale v případě školních výletů získává na zajímavostí díky pobytu v kolektivu. Pro pedagogický dozor je pak velmi výhodná svojí bezpečností oproti cykloturistice a vodní turistice.

- Zahraniční návštěvníci s důrazem na obyvatele či návštěvníky zahraničního příhraniční

Tato skupina je pro produkt velmi zajímavá a perspektivní. Zahrnuje v sobě všechny předchozí skupiny, tedy seniory, rodiny s dětmi a školní mládež a předpokládáme, že nejvíce se bude jednat o lidi bydlící v blízkém příhraničí. Jejich potřebou je poznávat přírodu a zajímavá místa českého příhraničí, což je nejčastější lokalita, kde se nacházejí tisícové vrcholy.

- Drobní a malí podnikatelé v cestovním ruchu

Jedná se především o poskytovatele ubytovacích a restauračních služeb. Jejich potřebou je zisk ze své činnosti. Tento zisk je pochopitelně závislý na počtu konzumentů jimi nabízených služeb. Problém je v rozšíření mnohdy úzce sezónně vymezených turistických aktivit. Zde mají tito podnikatelé velmi omezené možnosti a jsou ve velké míře závislí na produktech a cílech, které pro turisty připraví někdo jiný (samospráva, neziskové organizace, správa NP nebo CHKO, svazky obcí).

Klub má v poměru k této skupině dva cíle. První je pomoc k většímu přílivu zákazníků. Druhým cílem je pak přímé zapojení těchto podnikatelů do projektu tak, aby oni sami mohli ovlivnit kvalitu, atraktivnost a vhodnost výstupů.

- Samosprávy obcí, jejichž správního území se bude projekt týkat

Potřebou této skupiny je propagace svých správních území a úměrné zvyšování jeho návštěvnosti. Tato návštěvnost se projeví především finančními přínosy. Nepřímo zvýšením daňové výtěžnosti a přímo konkrétními příjmy do obecních rozpočtů, které poplynou např. z poplatků od ubytovatelů, zvýšeného prodeje propagačních materiálů v informačních centrech (ta jsou zřizována především obcemi), provozem či pronájmem obecních parkovišť, ubytovacích zařízení apod.

Popis projektu

Předmětem projektu je spojení již zmíněných tisícových horských vrcholů v jeden komplexní marketingový celek, který bude nabízen širokému okruhu domácích i zahraničních cílových skupin. Jak znázorňuje schéma, projekt stojí na čtyřech základních pilířích. Každý z uvedených pilířů se skládá z několika aktivit, které jsou vzájemně provázané a navazují na sebe.

Vedle tohoto věcného členění je projekt členěn na tři časové etapy, které vytvářejí logicky uzavřené celky.

Aktivity spadající do pilíře „Informační infrastruktura projektu“ vytvářejí informační a technické podmínky pro činnosti obsažené v dalších pilířích. Jedná se především o tyto:

a. sběr informací v terénu,

b. vytvoření a instalace informačního značení,

c. vytvoření informačních panelů a jejich umístění do prostorů informačních center, správ CHKO a turistických cílů v obcích (muzea, restaurace).

Pilíř „Partnerství pro produkt“ je složen z aktivit, které mají za cíl upevnit současné vztahy Klubu s místní a krajskou samosprávou, s podnikatelskými subjekty a jinými nestátními neziskovými organizacemi. Produkt, který je vytvářen na tak velkém území, potřebuje pro svoji udržitelnost především místní partnery, kteří na sebe převezmou část úkolů v provozní fázi projektu. Tyto partnery bude třeba získat a dát jim kvalitní informace o produktu. Pilíř proto obsahuje tyto činnosti:

a. pořádání turisticko-vzdělávacích akcí,

b. propojení turistického produktu s partnerským slevovým systémem Eurobeds,

c. rozvoj vztahů s místními samosprávami a neziskovými organizacemi a spolupráce s nimi na řešení několika společných témat.

Třetí pilíř „Marketing a propagace produktu“ zahrnuje aktivity, jejichž výsledkem je několik se doplňujících výstupů (publikace, CD-ROM, klubový zpravodaj, internetové stránky apod.) Všechny tyto výstupy mají za cíl informovat o produktu cílové skupiny a motivovat je k návštěvě lokalit obsahující „tisícovky“. Výstupy, které vzniknou, by měly rovněž zajistit finanční udržitelnost produktu v provozní fázi. Jedná se o tyto:

a. zásadní informační, grafická a technická rekonstrukce webu www.tisicovky.cz a vytvoření design manuál pro všechny výstupy projektu,

b. multimediální CD,

c. vydání publikace s názvem „Výlety po tisícovkách Čech, Moravy a Slezska“,

d. vydání publikace s názvem „Regionální průvodce po tisícovkách“ bude vydána ve čtyřech jazykových mutacích,

e. drobné propagační předměty (trička, odznaky, nášivky, samolepící etikety, kalendáře, dětská pexesa a záznamníky tisícovkářů),

f. marketingová studie,

g. účast na veletrzích cestovního ruchu pořádaných v České republice.

Posledním pilířem je „Management produktu“. Vytvoření realizačního týmu, jeho stabilizace a rozšiřování členské základny…