Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh ozdravného balíčku, který během příštích dvou let sníží rozpočtové deficity celkem o 150 mld. Kč. Návrh nyní zamíří k projednání Senátem ČR tak, aby opatření z celkem 63 novel zákonů mohla začít platit již od 1. ledna 2024.
Ozdravný balíček přehledně
„Od roku 2019 do konce prvního kvartálu letošního roku zvýšila ČR své zadlužení o 14,5 procentního bodu, z toho první dva roky o 12 p.b. Jenom jedna země za těchto 13 kvartálů zvýšila své zadlužení rychleji než ČR, a to Francie o 15 procentních bodů. Je nejvyšší čas přeřadit na nižší rychlost, ubrat plyn a začít brzdit, abychom nemuseli za několik let těsně před nárazem do dluhové zdi zatahovat za ruční brzdu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura ve své závěrečné řeči ke schvalovanému návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. „Balíček plní tři základní principy – zlevňuje a zjednodušuje stát, zachovává jeho investiční aktivitu a udržuje sociální smír,“ dodal.
Opatření jak na výdajové, tak na příjmové straně státního rozpočtu zredukují v roce 2024 rozpočtový deficit o 97,7 mld. Kč a v roce 2025 o 53 mld. Kč. Vláda sníží výdaje státu na provoz včetně objemu platů na státní zaměstnance, zredukuje objem národních dotací, ale zachová investiční aktivitu a sociální výdaje. Na příjmové straně poklesne počet sazeb DPH ze tří na dvě, bude zrušeno 22 daňových výjimek nebo např. stoupne zdanění příjmů z právnických osob, daň z nemovitosti či daň z hazardu a návykových látek škodících zdraví.
Poslankyně a poslanci ve třetím čtení přijali celkem tři pozměňovací návrhy k původnímu návrhu ozdravného balíčku a poté schválili zákon jako celek. Většinu změn obsahoval souhrnný pozměňovací návrh vládní koalice, který například umožní firmám vést účetnictví v cizí měně, ponechává 100 % výnosů daně z nemovitosti obcím, upravuje zdanění herních automatů a přerozdělování výnosů z této daně mezi obce a stát, zjednodušuje evidence dohod o provedení práce nebo omezí objem zaměstnaneckých benefitů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob. Sněmovna se dále shodla na legislativně technickém pozměňovacím návrhu poslance Jiřího Havránka a schválila také pozměňovací návrh poslankyně Zuzany Ožanové rozšiřující okruh orgánů, které mohou využívat elektronické pokutové bloky v příkazním řízení.
Nahoru23.5.2023: Zvýšení daně z nemovitosti a zavedení pravidelné valorizace viz Ozdravný balíček MF ČR
Zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.
V souladu s doporučeními z NERV vláda navrhuje zavést sazbě daně tzv. státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 mld. Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.
Od roku 2025 dále vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá (většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010).
Modelový příklad: V praxi to znamená, že uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu daně, tak dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla bude znamenat zvýšený výdaj majitele řádově ve stokorunách ročně. Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1 700 Kč ročně, nově bude platit cca 2 500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1 200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1 450 Kč.
Daň z nemovitých věcí
ČR má zanedbatelný podíl inkasa daně z nemovitostí na HDP. Jsme na 36. místě z 37 zemí OECD.
Mezinárodní srovnání: Daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval podílu ve výši 0,6 %, což nás řadilo na 24. místo ze zemí EU. Zároveň na HDP dosahoval zanedbatelného podílu ve výši 0,2 %, což nás rovněž řadilo na 24. místo ze zemí EU (a 36. místo z 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP). Při navrženém zvýšení daně z nemovitých věcí by se umístění ČR změnilo na 19. - 20. místo v EU.
Více o jednotlivých opatření viz níže nebo na stránkách MF ČR v textu Ozdravný balíček
NahoruOzdravný balíček
Vláda dne 11. 5. 2023 představila Ozdravný balíček čítající 58 opatření, která budou mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 147,5 mld. Kč. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.
PŘEHLED OPATŘENÍ OZDRAVNÉHO BALÍČKU A JEJICH DOPADŮ NA STÁTNÍ ROZPOČET (V MLD. KČ)
| |
2024 |
2025 |
Celkem |
| Výdaje |
62,4 |
15,9 |
78,3 |
| Dotace |
45,6 |
8,8 |
54,4 |
| Provoz státu |
6,1 |
5,1 |
11,2 |
| Platy ve veřejném sektoru |
9,7 |
0 |
9,7 |
| Ostatní výdaje |
1 |
2 |
3 |
| Příjmy |
31,7 |
37,5 |
69,2 |
| Odvody z DPP |
1,8 |
0,2 |
2 |
| Úprava DPFO |
1,8 |
0,9 |
2,7 |
| Revize sazeb DPH |
-4,1 |
0 |
-4,1 |
| Zvýšení DPPO |
0 |
22 |
22 |
| Zvýšení daně z hazardu |
3,9 |
0 |
3,9 |
| Zvýšení daně z lihu |
0,5 |
0,6 |
1,1 |
| Zavedení nemocenské |
11,9 |
1,1 |
13 |
| Zvýšení daně z nemovitosti |
9 |
0,3 |
9,3 |
| Ostatní příjmy |
-1,6 |
-0,1 |
-1,7 |
| Odvody OSVČ |
3 |
4,5 |
7,5 |
| Zvýšení daně z tabáku |
3,1 |
2,8 |
5,9 |
| Daňové výjimky |
2,3 |
5,3 |
7,6 |
| Celkem |
94,1 |
53,4 |
147,5 |
NahoruVýdaje
Dotace
Snížení národních dotací
Současná situace je nesystémová a nepřehledná. Vytratil se původní záměr dotací snižovat regionální či jiné nerovnosti (sociální, zdravotní, vzdělávací aj.). Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem. Počet národních dotačních titulů navíc neúměrně roste a s tím narůstá i nákladná administrativa na jejich poskytování, což dlouhodobě potvrzují výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Klesá také efektivnost využívání národních dotací, které v mnoha případech udržují při životě projekty, které nejsou životaschopné a nemají reálný ekonomický smysl.
Provoz státu
Snížení provozních výdajů o 5 % na každém rezortu
V souladu se strategií konsolidovat veřejné finance vláda sníží výdaje na provoz jednotlivých ministerstev a centrálních vládních institucí, čímž se demonstruje závazek začínat „sami u sebe“.
Platy ve veřejném sektoru
Snížení objemu platů ve státní sféře
Snížení objemu finančních prostředků na platy ve státní správě o 2 % v návaznosti na snižování agend státu, včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizacích.
Platy ústavních činitelů
Zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů. Používaná platová základna pro výpočet platů se snižuje o 6 %. (tj. na 94 %). Platy ústavních činitelů porostou v rámci solidarity s reálně klesajícími platy v ekonomice pomalejším tempem.
Změny v oblasti FKSP
Snížení…
