3.57 Nové programovací období Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v letech 2021-2027 a příležitosti otvírající se pro obce
Ing. Pavel Večeřa
Stav příprav na úrovni vlády
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje aktuálně do vlády materiály, které řeší budoucí nastavení pro čerpání evropských fondů v dalším programovém období (po roce 2021). Základním koncepčním dokumentem je Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Příprava dokumentu probíhá na Ministerstvu pro místní rozvoj ve spolupráci s dalšími resorty.
Aktuální stav přípravy koncepčních dokumentů je takový, že v prosinci 2018 proběhlo mezirezortní připomínkové řízení a během ledna by měla dokument projednat vláda. Do konce letošního roku by měly vybrané resorty-ministerstva předložit vládě návrhy textů jednotlivých operačních programů, kterých bude zřejmě pět.
Předpokládá se, že ČR získá pro období 2021-2027 přibližně 500 mld. Kč z rozpočtu EU. V období 2014-2020 činí částka přibližně 600 mld. Kč, v předcházejícím období 2007-2013 přibližně 700 mld. Kč. Dochází tedy k postupnému poklesu částek. To je dáno konvergencí, tedy hospodářským růstem ČR, který se postupně blíží k průměru ekonomické úrovně EU. Uvedené částky by bylo vhodné ještě poměřit i vůči částce, kterou ČR odvádí do rozpočtu EU, tato částka postupně narůstá v závislosti na ekonomickém růstu ČR a jejímu přibližování se k průměru EU.
Zřejmě poslední eurofondy ve větším rozsahu pro ČR
K tomu je třeba uvést jednu zásadní věc, toto nové období bude zřejmě poslední (nebo poslední „vydatné” či „štědré”), protože velká část ČR už nyní překračuje práh 75 % průměru EU v HDP na osobu. V dalším období už tedy některé regiony ČR budou zcela bez nároku na podporu nebo jim bude podpora výrazně snížena včetně nabídky oblastí, v nichž mohou dotace čerpat.
Na tuto situaci je velmi případný citát z Bible:
„Hle, na celou egyptskou zem přichází sedm let veliké hojnosti. Po nich však nastane sedm let hladu, kdy se v egyptské zemi na všechnu tu hojnost zapomene. Hlad stráví celou zem. Tento hlad bude tak krutý, že předcházející hojnost nebude v zemi vůbec znát… Nechť tedy farao vybere rozvážného a moudrého muže a ustanoví ho nad egyptskou zemí. Nechť farao začne jednat. Ať ustaví nad zemí úředníky a během těch sedmi let hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země. Úředníci ať během těch nadcházejících dobrých let shromažďují všechny potraviny, ať uskladní obilí pod faraonovu pravomoc, uloží potraviny do měst a hlídají je. Tak vznikne pro celou zem zásoba jídla na těch sedm let hladu, který v Egyptě nastane, a země se nezhroutí hladem.” Bible, První kniha Mojžíšova, 41,29-36
Výše uvedený citát z Bible (jde o sen Josefův, který tento sen vykládá egyptskému faraónovi – takto svému šéfovi, aby mu tím poradil, jak lépe hospodařit a řídit starověkou egyptskou ekonomiku) by mohl posloužit jako pravzor veškeré hospodářské politiky státu, která má mít stabilizační charakter, tj. řešit hospodářské krize a předcházet výpadkům či poklesům v hospodářském cyklu (propadům HDP, poklesu nezaměstnanosti).
Ještě více je použitelný na programová období ESI fondů. Ta trvají shodně 7 let jako období hojnosti i léta hladu v Josefově snu. Zdá se, že programové období 2021-2027 bude tím posledním obdobím hojnosti pro Českou republiku. Po jeho skončení už významné příjmy z evropských fondů pro Česko očekávat nelze, resp. poměr se obrátí, Česko bude do evropské pokladny více přispívat, než z ní bude čerpat.
Co mohou poradit jako Josef svému faraónovi, prozíraví stratégové v obcích a městech, kteří přemýšlejí v dlouhodobém horizontu, který přesahuje 4leté volební období jednoho zastupitelstva? Jaké zrní a v jakém objemu můžeme shromažďovat a jaké sýpky můžeme vybudovat na horší časy? Jakou roli v tom může sehrát vláda, kraje a obce, které byly, jsou a budou významnými realizátory evropských projektů?
Česká republika se dostane do dvou kleští:
1) bude muset řešit útlum ekonomiky po dokončení nebo významném utlumení čerpání evropských fondů po roce 2030 (a to je dle mého názoru významnější riziko);
2) bude muset řešit získání dodatečných příjmů, aby mohla více přispívat do evropského rozpočtu.
Nejjednodušší řešení, které asi každého napadne je rezervní fond, kam by vláda, kraje, obce nebo podniky ukládaly část peněz získaných z dotací a ty by po roce 2030 využily na krytí ztrát, výpadků příjmů, které nejspíš v ČR po ukončení čerpání eurofondů nastanou. Má to svá úskalí, za 10 let Vám inflace odkrojí z hodnoty těchto peněz jednu třetinu možná i víc. Hlavně však eurofondy nelze spořit či skladovat na „horší časy”, je třeba je v omezeném čase daném pravidlem n+3 rozumně investovat.
To nejlepší co tedy s posledními eurofondy můžeme udělat je rozumně je investovat, tak aby tyto investice přinášely úspory nákladů a vytvářely pracovní místa i po roce 2030. Investovat lze do dopravní, energetické, telekomunikační infrastruktury a do bydlení. Jejich hodnota je trvalá a v čase roste. Je nepochybné, že všechny zmíněné investice budou využívány lidmi i po roce 2030, jejich životnost je dlouhá. Také bude nutné zaměstnat dodatečné pracovníky na provoz a údržbu takové infrastruktury. Pokud budou tyto investice kvalitně připraveny a propočítány, mohou spořit lidem čas i peníze na dopravu, telefony, bydlení atd. Čím více lidé uspoří na tzv. fixních nákladech, tím více jim zbude na jiné výdaje, což může generovat další poptávku a přispět k hospodářskému růstu.
Nelze zapomenout na investice do lidského kapitálu – vzdělávání, školení, zvyšování kompetencí lidí. Technologie se vyvíjejí tak turbulentně, že znalosti dneška už za 5 let nemají žádnou hodnotu a nejsou použitelné. Tím nepochybně potřeba vzdělávací a školicí činnosti roste v čase, lidé musejí své znalosti stále častěji obnovovat a rozšiřovat. Počet učitelů/školitelů v přepočtu na obyvatele tedy zřejmě v čase poroste, tím i potřeba vzdělávacích institucí.
Nelze poslední eurofondy jen utrácet, je nutné je investovat. Kdo chce sklízet, musí zasít. Je třeba tak činit s rozumem a s jasnou vizí, čeho chceme dosáhnout v horizontu 5-10 let, a že tyto investice v dalších 20-30 letech zajistí svoji životnost a ekonomickou návratnost nejen po peněžní, ale i po stránce přínosu pro celou společnost.
Obce a města musejí věnovat čas a pozornost přípravě projektů na toto nové období, protože šance čerpání evropských dotací zde bude opravdu poslední v takovém rozsahu, jako tomu bylo dosud od roku 2004. Obce a města si musí učinit představu o potřebách svých obyvatel a svých možnostech finančních i realizačních.
Etický aspekt eurofondů
Často se v médiích setkáváme s názory, že dotace jsou špatné, že vytvářejí prostředí pro korupci, podvody a další trestné činy. Proti tomu je třeba se ohradit. Jsme lidé a člověk je vybaven do života takovým luxusem jako je svobodná vůle. Ta mu v každém okamžiku života, při každém úkonu, který činíme, dává možnost rozhodovat, volit mezi správným a špatným činem. Špatné je samozřejmě to, co je trestným činem nebo upřednostňuje zájem jednotlivce nad zájem vyššího celku, který má takový jednotlivec zastupovat.
Bohužel v ČR se nestaly jen pochybení jednotlivých příjemců, ale i systémová selhání na úrovni krajských úřadů, která byla prokázána a odsouzena v trestním řízení. Tato skutečnost dává bohužel médiím šanci dotace takto paušálně očerňovat, byť šlo pouze o pochybení jednotlivců.
Historicky je třeba evropské fondy vnímat jako opožděnou náhradu za tzv. Marshallův plán z roku 1947, ten však Československo tehdy na svoji poválečnou obnovu využít nemohlo, protože k tomu nebyla vůle ze strany vůdců Sovětského svazu. Buďme rádi, že nyní žijeme v jiné politické situaci, že se můžeme jako samostatný stát rozhodnout pro západní orientaci, včetně výhod, které z toho plynou, přitom evropské fondy jsou jen jednou, nikoli však tou hlavní výhodou, která z toho plyne.
Je nesporné, že po roce 2004 ČR dosáhla významného ekonomického pokroku, a to i díky masivnímu využití eurofondů. Důkazy pro toto tvrzení je však třeba hledat v makroekonomických veličinách, které zveřejňuje ČSÚ a nikoli ve zprávách z médií, které vytrhávají z kontextu jednotlivé případy trestního stíhání a zobecňují je takovým způsobem, který je naprosto neadekvátní.
Jsem toho názoru, že na úrovni obce/města mají obyvatelé velmi přímý dohled na svoji politickou reprezentaci a nějaké nevhodné projekty, dotace nebo skandály by již v příštích volbách vedly k jejich odchodu z radnice. Lze starostům a radním doporučit, aby při koncipování projektu vycházeli ze skutečných potřeb svých občanů a vůbec se přitom neohlíželi na potřeby a zájmy stavebních a jiných firem. Není důležité, aby se za každou cenu peníze utratily a prostavěly, ale aby projekt lidem přinášel adekvátní efekty.
Kdo připravuje kvalitní projekty s čistým úmyslem pomoci své obci, dodržuje přitom všechny zákony této země a požadavky poskytovatelů dotací, nemá rozhodně důvod se bát nějakého trestního stíhání.
Jak zvyšovat připravenost obcí a měst na čerpání eurodotací
Je toho také mnoho, co může vedení obce/města učinit ještě před vyhlášením výzev, aby se tím zvýšila připravenost obce/města reagovat na budoucí vyhlášené výzvy.
Např. lze provést úpravu územního plánu, aby byly vytvořeny rámcové podmínky pro investiční projekty, které vyžadují stavební povolení. Z tohoto hlediska např. lze v územním plánu vytvořit zóny, které vykazují účel vhodný pro realizaci takových projektů (průmyslové využití, rezidenční čtvrť, zóna dopravní infrastruktury).
Radnice může zahájit diskusi s dotčenými obyvateli, kde má projekt vzniknout, aby předešla případným problémům ve stavebním řízení, které může projekt zcela stopnout nebo kladenými podmínkami výrazně snížit jeho přínosy. Už v této fázi musí radnice nalézt pro dotčené obyvatele přínosy, které pro ně z projektu plynou – pracovní místa, více zeleně, lepší dopravní dostupnost. Tlačit jakýkoli projekt silou proti vůli místních sousedů se vždy nakonec vymstí, reputace projektu je klíčová jak ve fázi jeho přípravy, prosazování, realizace i konečného provozu.
Radnice může zajistit přípravu pozemků, které byly politicky schváleny pro využití na budoucí investiční projektu. Mohou být zbaveny zátěže z minulosti – např. věcných břemen, zástavních práv, sanovány (tj. odstraněna ekologická zátěž na nich váznoucí). Lze realizovat urbanistické studie, které vůbec prověří realizovatelnost takového projektu, provést dotažení nezbytných inženýrských sítí.
… 