Díky akceleračním zónám bude povolení výstavby větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic snazší a rychlejší.
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) navazuje na usnesení vlády z 23. dubna 2024 a nyní míří do mezirezortního připomínkového řízení.
Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení tzv. akceleračních zón, ve kterých budou záměry pro využití energie z obnovitelných zdrojů energie povolovány ve zvláštním zjednodušeném režimu. Zóny budou vymezeny nejprve pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření a energii větru, neboť u těchto technologií se předpokládá největší nárůst instalovaného výkonu do roku 2030.
„Rozvoj především větrné energetiky dosud stagnoval, proto chceme umožnit rozumnou výstavbu nových zdrojů obnovitelné energie, které budou respektovat jako energetické potřeby, tak zájmy místních obyvatel i krajinný ráz. Díky akceleračním zónám budou hlavní problémy s povolováním vyřešeny ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění větrných nebo fotovoltaických elektráren v konkrétním místě. Délka schvalování projektů by tak neměla přesahovat více než jeden rok. Mapujeme českou krajinu na základě zhruba 60 různých map omezení, řešíme všechny nárazníkové zóny, abychom byli v souladu s ochranou přírody a krajiny, politikou územního rozvoje, dopravními stavbami a dalšími omezeními,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Vymezení akceleračních zón společně s nabytím účinnosti nového stavebního zákona umožní rychlé, přehledné a pro investory i občany komfortní posuzování staveb. Díky meziresortní spolupráci se ukazuje, že lze zrychlovat povolovací procesy, aniž by to muselo být na úkor veřejných zájmů nebo místních obyvatel,“ uvádí místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Vhodné umístnění elektráren se bude vymezovat s ohledem na územní plánování. Akcelerační zóny by měly být podle návrhu vymezovány na všech třech úrovních za využití nástrojů územního plánování tak, aby byla zajištěna koordinace všech veřejných zájmů pro dané území. Tyto úrovně zahrnují územní plány obcí, zásady územního rozvoje krajů a v případě oblastí s celostátním významem územní rozvojové plány. Důležitá budou při výběru lokality také kritéria plynoucí ze zákonných požadavků na ochranu dalších veřejných zájmů jako je především ochrana přírodních zdrojů a životního prostředí.
Společně s územně plánovací dokumentací příslušné úrovně bude pro každou akcelerační zónu pořízeno také územní opatření, ve kterém budou stanoveny podrobné a specifické podmínky pro danou oblast. Územně plánovací dokumentace a všechna s ní pořizovaná územní opatření podléhají společně posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Orgánem příslušným pro vydání jednotného environmentálního stanoviska bude vždy krajský úřad. Navrhovaný postup přináší zjednodušení tím, že předem definované podmínky při vymezení akceleračních zón redukují potřebu řešit široké spektrum otázek na úrovni konkrétních projektů.
NahoruVytvářet remízky nebo stromořadí na orné půdě je nově jednodušší. MŽP a MZE usnadňují podmínky pro zemědělce a pomáhají obnově krajiny
Krajinné prvky jako jsou stromy, keře, remízky nebo mokřady vždy byly součástí zemědělské půdy a je potřeba je tam znovu vracet. Zabraňují erozi, podporují biodiverzitu a přispívají k celkové odolnosti krajiny. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto již loni zahájila společné kroky ve snaze podpořit zemědělce, aby krajinné prvky do orné půdy začleňovali. Výsledkem je odstranění administrativních bariér k rozšíření krajinných prvků a finanční motivace k jejich realizaci a péči o ně. Zásadní změny tak přináší i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z pera MŽP, která podmínky zjednoduší. Platit začala 1. července. Oba resorty pak ještě více podpoří realizaci krajinných prvků i formou dotací a dalších změn.
Pro odolnost zemědělské krajiny vůči změnám klimatu, pro její ekologickou stabilitu a podporu biodiverzity je zásadní, aby v ní existovaly různé krajinné prvky. Ministerstva proto přišla se společnou iniciativou, která má pomoci zemědělské krajině vyřešit problémy s degradací. Například díky změnám v novele zákona o zemědělském půdním fondu se sníží nadměrná administrativa tak, aby bylo pro zemědělce jednodušší krajinné prvky na orné půdě vybudovat.
“Bez stromů, remízků, mezí a mokřadů není zemědělská půda dostatečně odolná vůči vodní nebo větrné erozi a ztrácí biodiverzitu. Naopak pokud zemědělci a další…
