Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2024, č. j. 22 Ad 23/2023-31, který dospěl k závěru, že smlouva o poskytování sociální služby klientky domova se zvláštním režimem není nájemní smlouvou ve smyslu občanského zákoníku, a proto nemá nárok na příspěvek na bydlení.
V rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2024, č. j. 22 Ad 23/2023-31, na který byla podána kasační stížnost, se řešilo, zda má stěžovatelka nárok na příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Stěžovatelka byla klientkou domova se zvláštním režimem, kde měla uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby, která zahrnovala mimo jiné i poskytování ubytování ve dvoulůžkové bytové jednotce.
Krajský soud původně dospěl k závěru, že tato smlouva není nájemní smlouvou ve smyslu občanského zákoníku, a proto stěžovatelka nemá nárok na příspěvek na bydlení. Tento závěr však Nejvyšší správní soud zpochybnil.
Argumentace NSS:
-
Charakter smlouvy – Smlouva o poskytování sociální…