Neexistuje jednotná definice pojmu projekt, různí autoři používají rozdílné definice, nicméně vymezení základních charakteristik je obdobné.
Klíčovým prvkem projektového managementu je projekt, který je možno definovat jako „dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku."[1]
H. Kerzner rozumí projektem jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má dán specifický cíl, jenž má být jeho realizací splněn, přičemž je definováno datum začátku a konce uskutečnění a stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci.
V. Němec[2] charakterizuje projekt jakocílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. Podle Svozilové je: „… projekt určité krátkodobě vynaložené úsilí doprovázené aplikací znalostí a metod, jehož účelem je přeměna materiálních a nemateriálních zdrojů na soubor předmětů, služeb nebo jejich kombinace tak, aby bylo dosaženo vytyčených cílů.“.[3]
Definice podle ISO 10 006 určuje projekt jako „…jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji“[4].
Jako příklad jsou v dalším textu uváděny i definice citované P. Fialou[5]: „Projekt je výsledek materiální nebo nemateriální povahy založený na strategickém plánu, navržený, organizovaný a realizovaný pod řízením někoho v zájmu vlastníka nebo zadavatele. Projekt je aktivita omezená v čase, realizovaná pouze jedenkrát bez opakování se značným množstvím charakteristických rysů, ke kterým patří:
▫ výsledek musí sloužit užívání po celou dobu přesně určenou zadavatelem projektu,
▫ úspěch projektu při jeho zahájení není zřejmý,
▫ trvání projektu je časově omezeno,
▫ projekt je uskutečňován mimo běžnou podnikatelskou rutinu,
▫ zdroje pro realizaci projektu jsou limitovány,
▫ projekt má jen jeden výsledek.
Projekt je jednorázový proces:
▫ směřující k dosažení stanovených cílů,
▫ během procesu prochází projekt řadou etap a fází,
▫ s etapami se mění úkoly, organizace a zdroje.“
Úspěch projektu je charakterizován oceněním výsledků těmi, kteří jsou na projektu zainteresováni. Obecně lze projekt považovat za úspěšný, pokud[6]:
▫ je projekt funkční,
▫ jsou splněny požadavky zákazníka,
▫ jsou uspokojena očekávání všech zainteresovaných stran,
▫ výstupní produkt projektu je na trhu včas,
▫ výstupní produkt je v plánované jakosti a ceně,
▫ je dosahována předpokládaná návratnost vložených prostředků,
▫ je vliv na životní prostředí a okolí obecně v normě
Pro úspěšnost projektu jsou významné i tzv. měkké faktory:
▫ vyřešení konfliktů s okolím
▫ kvalifikační připravenost obsluhy
▫ motivace projektového týmu apod.“
Základními ukazateli projektu jsou dle Fialy[7] čas, náklady a kvalita, Svozilová[8] používá tři základny projektu: čas, náklady a dostupnost zdrojů.
Pramen: SVOZILOVÁ, A.:Projektový management. Grada Publishing, Praha 2006, ISBN80-247-1501-5, str. 23
Obrázek č. 1: Základny projektového managementu
Mezi jednotlivými parametry existuje vzájemná vazba. Konkrétní specifikace provedení potřebuje vždy určitý časový plán, který určí finanční výši rozpočtu projektu. Dojde-li například ke zvýšení finančního rozpočtu projektu, pak mohou být použity efektivnější zdroje a čas potřebný na realizaci může být kratší, v případě snížení finančního rozpočtu tomu bude naopak. Pro úspěšné dokončení projektu je důležité, aby byly dodržovány předem definované hodnoty a limity. Ke koordinaci činností v systému pomáhá tzv. plán projektu, jehož respektování by mělo znamenat vyšší pravděpodobnost úspěchu.
Podstatu projektu je možno vyjádřit pmocí projektového trojúhelníku (či magického trojúhelníku – viz obrázek č. ), tzv. trojimperativu, který definuje:
▫ specifikaci provedení - tzn. co a v jaké kvalitě,
▫ časový plán - kdy má být co realizováno,
▫ náklady na realizaci jednotlivých činností.
Tento trojrozměrný cíl bývá označován jako tzv. OTIFOB (on time, in full, on budget).
Pramen: ROSENAU, M. D.: Řízení projektů, Computer Press, 2007, ISBN 978-80-251-1506-0, str. 20
Obrázek č 2: Trojimperativ
Úspěch projektu znamená splnění zadaných cílů, to znamená, že každý projekt musí nalézt odpověď na tři otázky:
▫ co? určení cíle a předmětu projektu – věcná dimenze,
▫ kdy? určení časového harmonogramu projektu – časová dimenze,
▫ za kolik? určení projektového rozpočtu – nákladová dimenze.
Pramen: FIALA, P.: Projektové řízení, Oeconomica, VŠE, 2002 str. 11
Obr. č. 3 : Projektový (magický) trojúhelník
Projektový trojúhelník vlastně stanovuje současné dosažení tří cílů projektu, přičemž jednotlivé cíle jsou měřitelné a ověřitelné. Jde o nalezení vhodného kompromisu mezi specifikací provedení, časovým plánem a náklady. Úspěšné řízení projektu znamená dosáhnout požadované parametry v daném termínu nebo před ním a v rámci rozpočtových nákladů. Mezi prvky „trojimperativu“ existuje vzájemná závislost, kterou je zapotřebí při jejich určení zohlednit. Například při daném předmětu projektu určuje konkrétní časový plán konkrétní výši finančních prostředků. Pokud by byl k dispozici vyšší rozpočet (je možno využít efektivnější technologie apod.), časové plnění může být odlišné (kratší). Výsledkem splnění výše uvedených cílů je unikátní produkt projektu, což znamenávytvoření hmotného předmětu (nebo části), určité služby, nebo jejich kombinaci. Každý projekt je ve své podstatě jedinečný tj. unikátní, protože trvání projektů je dočasné, provádí se v daném časovém období pouze jednou a obvykle na něm pracuje určitý tým lidí. Pokud by byl realizován stejný projekt podruhé se stejným projektovým týmem, bude mít tento projektový tým zkušenosti, které se mohou projevit při realizaci, jinými slovy – projekt se stane opět jedinečným.
Produkt projektu „by měl“ v závislosti na časových a nákladových možnostech splnit očekávání zadavatele[9]. V praxi ale často platí, že není dosažena vysoká kvalita v rámci adekvátně nedostačujícího časového a nákladového fondu[10]. Splnění trojimperativu neznamená automaticky, že projekt byl úspěšný.
Mulcahy[11]…
